Ke konci našeho pobytu v USA jsme si projeli pár krásných míst Kalifornie, některá znovu a některá poprvé. V tomto článku, posledním z Ameriky, se vracíme do Yosemitského národního parku, kde nám předchozí návštěva propršela. Opět se podíváme také do San Francisca, protože se nám tam moc líbilo. Naopak poprvé vede naše cesta ke známé Pacific Coast Highway (PCH) a do Údolí Smrti.
Národní park Yosemite leží ve východní části střední Kalifornie. Je typický zejména pro své vodopády, které nabývají na mohutnosti na jaře, kdy sníh z vrcholků taje do údolí. Celý park se rozprostírá právě v údolí zvaném Yosemite Valley, jímž protéká řeka Merced. Při pohledu od Tunnel View vidíme vlevo významný skalní útvar El Capitan, v dálce pak Half Dome a Sentinel Dome a napravo Cathedral Rocks s vodopády Bridalveil Falls.
Turisty po parku rozváží shuttle bus, jehož zastávky jsou zároveň výchozími body pro výšlapy. Jedna z tras vás například zavede ke dvojici vodopádů Nevada Fall a Vernal Falls. Nedaleko od visitor centra se pak můžete vydat na krátkou procházku pod Yosemitský vodopád.
Z národního parku míříme na západ, do San Francisca. Většinu turistických atraktivit znáte z předchozího článku, tentokrát jsme ovšem nevynechali čokoládovnu Ghirardelli nebo Palác výtvarných umění – The Palace of Fine Arts. San Francisco nás znovu přilákalo nejenom pro svou krásu, ale také díky své poloze – městem totiž prochází California State Route 1, nejdelší státní silnice v Kalifornii. Trasa částečně značená jako Pacific Coast Highway (PCH), lemuje pobřeží Tichého oceánu a vede až za hranice Los Angeles. My na PCH navštívíme městečka Monterey a Carmel-by-the-Sea, scénickou 17 Mile Drive s několika zastávkami, k nimž patří třeba The Lone Cypress, nebo pozoruhodný most Bixby Creek Bridge.
Samostatný výlet jsme jednoho prosincového dne (kdy se teplota pobyhovala okolo příjemných 20 °C ) podnikli do Údolí smrti. V letním období zde teplota může dosáhnout více než 40°C, zajímavostí je potom rekord z července roku 1913, kdy bylo naměřeno 56,7 °C. Přesto se jedná o národní park nabízízející nádherné scenérie a mnoho pěkných míst, kde si příroda opravdu vyhrála. Cestou do Death Valley potkáváme párek kojotů. Doporučuje se kojoty nekrmit a nepřibližovat se k nim – stále jsou to divoká zvířata. Prohlédneme si je z bezpečí našeho auta a pokračujeme dál. První zástávku si děláme u písečných dun Mesquite Flat Sand Dunes. Boty máme plné písku a chvílemi si připadáme jako v opravdové poušti 🙂
V Údolí smrti leží nejníže položené místo v Severní Americe – Badwater Basin. Zároveň se jedná o nejnižší místo na pevnině, 85,5 metru pod hladinou moře. Na Badwater Basin se lze podívat z vyhlídky Dante’s View Point ve výšce 1 669 metrů nad mořem. Během stoupání na vyhlídku tak překonáváme výškový rozdíl 1 755 metrů! Opravdovým dílem přírody je pak Zabriskie Point nacházející se u silnice k Dante’s View Point.
Na závěr celé edice o USA jsem se rozhodla vám přiblížit několik perliček ze života Američanů. Jedná se o zajímavosti a kulturní rozdíly, které nás zaujaly, pobavily či jinak překvapily.
- Obyvatelstvo Spojených států je velmi multikulturní a tvoří ho zejména přistěhovalci. Zvlášť na jihu (my jsme žili v jižní Kalifornii) je znát vliv Mexičanů i lidí z ostatních států Jižní Ameriky. Na ulicích, v obchodech i v restauracích narazíte na mnoho španělských nápisů. Však Kalifornie taky bývala španělskou kolonii a později součástí Mexika.
- Kromě potomků obyvatel latinské Ameriky žije v Americe také mnoho Asiatů. Během cestování narazíte na asijské čtvrtě i tržiště.
- Automobil pro nás představuje tak trochu symbol Ameriky. Američané všude jezdí autem. Je to dáno nejenom velkými vzdálenostmi, ale určitě i jistou dostupností těchto vozidel takřka pro každého. Zároveň zde narazíte na jiné typy aut než jsou ta, která jezdí u nás. Takového kombíka jsme nepotkali snad ani jednou, zato zde silnice a dálnice brázdí velké množství sedanů a pick-upů. Zajímavostí je i barva blinkrů – u nás jsou oranžové, v USA červené.
- Klasické pečivo v obchodech nenajdete. Sice si můžete koupit nějaké bochánky či pletýnky, ale veškeré pečivo má nasládlou chuť. Obliba sladkého se bohužel odráží i v uzeninách, třeba sladká šunka neni nic neobvyklého. Potraviny jsou tu prostě jiné. U nás máme eidam, zde mají cheddar. Zelenina je zase přehnaně velká a bez chuti. Pro její co možná nejdelší čerstvost probíhá automatické zavlažování i v obchodě. Funguje to tak, že jsou nad vystavenou zeleninou rozprašovače. Abyste neskončili také mokří, když si budete zrovna nabírat rajčata nebo salát, ozve se před spuštěním závlahy hřmění. Zvuk připomínající bouřku vás upozorní, že za chvíli bude v oddělení zeleniny „pršet“.
- S nakupováním souvisí i přístup prodavaček – jsou velmi ochotné, vždy se zeptají, jak se máte a někdy konverzaci ještě více rozvedou. Ptají se i na to, jestli jste všechno našli. Jednou jsme odpověděli, že ne a prodavačka se zvedla a došla nám pro to.
- Kromě prodavaček potkáte i další lidi, kteří se jen tak zeptají, jak se máte. Pravdou však je, že je to moc nezajímá – je to spíše druh pozdravu – Hi, how are you? (vždy odpovídáme good, fine). Za velmi pěkné ovšem považuji že vás lidé pozdraví, i když vás neznají, například při procházce v parku.
- Lenost a obezita Američanů je celosvětově známý fakt. Není to dané pouze velkým množstvím fast foodů na každém rohu, ale návyk na nezdravou stravu si bohužel pěstují už děti ve školních jídelnách. K obědu mívají pizzu nebo burger s hranolky, k oblíbeným snídaním patří smažená vajíčka, slanina či palačinky. Mnohokrát jsme v supermarketech narazili na obézní Američany, kteří po obchodě nechodí, ale jezdí ve speciálně upravených vozících. S leností možná souvisí i to, že moc nevaří a na úklid či sekaní trávy si najmou lidi. A možná to není leností, ale tím, že chtějí co nejvíce času trávit s rodinou a ne uklízením.
- I když předchozí zajímavost není k obyvatelům USA příliš lichotivá, oceňuji, že si jeden druhého nevšímá a nikoho nesoudí. Každý si hledí svého a je jim jedno, co máte na sobě a jak vypadáte.
- Zdaleka ne všichni jsou v Americe obézní, to by byl velký omyl. Ve svém volném čase se Amíci věnují různým druhům sportu. Třeba jezdí na skateboardech a opravdu to umí, jezdí na nich i do školy.
- Z televize známe i typické americké motely. Někdy jde o hezká ubytovací zařízení, ale protože se jedná o cenově nejdostupnější bydlení pro (převážně) krátkodobé návštěvníky, bývá to na jejich stavu znát.
- S velkými vzdálenostmi souvisí velké množství vnitrostátních letů. Rodina a příbuzní žijí různě po Spojených státech. I přesto se často navštěvují, zejména o svátcích.
- Za negativum považuji plýtvání. Při nákupu dostanete spoustu plastových tašek zdarma. Lidé čekající v nastartovaných autech se zapnutou klimatizací jsou obvyklým obrázkem na kalifornských parkovištích. Během cest si můžete všimnout, že v automobilech sedí většinou jenom jedna osoba.
- Na ulicích potkáte tzv. „živé reklamy“ – osoby v maskách točí různými cedulemi upozorňujícími na blízký autoservis či restauraci.
A to je vše. Amerika se pro nás stala srdcovou záležitostí. Strávili jsme tam nějaký čas a i když od té doby už pár let uplynulo, stále na to vzpomínáme. Velmi rádi bysme se do Spojených států někdy vrátili a procestovali toho tam mnohem víc! Tak třeba se nám to někdy podaří 🙂
Cesta je cíl 