O mně

Ahoj, jmenuji se Iva a ráda bych se představila…

O založení blogu jsem přemýšlela již před nějakou dobou. K vážným úvahám jsem dospěla zhruba před třemi lety, kdy jsem si začala sepisovat různé poznámky. Ale člověk míní, život mění… Od té doby se stalo spoustu věcí a vy se je na tomto blogu postupně dozvíte.

Proč píšu blog?

  • Jednak proto, abych si utřídila své zažitky a měla se kam vrátit, když si je budu chtít připomenout.
  • Taky proto, že se chci o své zkušenosti a dobrodružství podělit s někým dalším.
  • V neposlední řadě se chci „rozepsat“, neboť jsem vždycky toužila psát texty či příběhy a k tomu se třeba postupně také dostanu 🙂

Narodila jsem se v Pardubicích a celé dětství prožila v nedaleké obci. Vesnička obklopená lesem čítá necelých 150 obyvatel. Spolu s mou sestrou jsme ještě jako malé děti započaly svou pravidelnou účast na hasičských závodech pořádaných v okolních vesnicích. Léto bylo vždy provoněné doma vypěstovaným ovocem a čerstvé posečenou trávou. Na základní škole jsem patřila k lepšímu průměru, ale nijak jsem nevynikala. Tělocvik jsem vyloženě nesnášela, chemii a fyziku taky. Naopak jsem měla ráda angličtinu a češtinu. Již během základní školy jsem začala z časopisů vystřihávat různé cestovatelské články a taky jsem se pustila do sbírání pohledů z různých míst – za krátko jsem jich měla přes 2 tisíce!

Při výběru střední školy jsem trochu tápala. Když se na to koukám zpětně, lépe jsem se rozhodnout nemohla – obor cestovní ruch byl pro mě jako dělaný. Patřila jsem ke třem nejlepším studentům ve třídě, složila průvodcovskou zkoušku a podívala jsem se konečně do zahraničí (Francie, Itálie). Potom zase dlouho nic. S přítelem (dnes již manželem) jsme cestovali po celé České republice, což bylo úžasné, ale do zahraničí jsem se zase několik let nepodívala. Pro studium vysoké školy jsem si zvolila zcela jiné zaměření – rozhodla jsem se pro Ekonomickou fakultu v Liberci, abych měla širší záběr uplatnění. Totálně jsem se zamilovala do města Liberec a okolní přírody a začala jsem se věnovat fotografování (dodnes pouze na amatérské úrovni). Úspěšné zakončení vysoké školy je pro mě jeden z největších úspěchů v životě.

Po škole jsem ovšem nevěděla, čemu bych se měla dále věnovat. Říkala jsem si, že si musím najít práci v oboru. Na to, že by mě měla práce hlavně bavit a naplňovat, jsem přišla až později. Ucházela jsem se o místo v mezinárodní auditorské firmě v Praze. Přijetí do takové prestižní firmy po splnění všech kol výběrového řízení pro mě bylo velkým úspěchem. Zanedlouho jsem však zjistila, že to nebude nic pro mě a z firmy jsem odešla. Hledání sama sebe tak probíhalo dál. Již od střední školy jsem si pohrávala s myšlenkou odjet pracovat a žít do zahraničí, ale pořád se mi to zdálo poměrně nereálné. Po dalším zaměstnání, které bylo tentokrát ve finanční správě, se mi naskytla možnost odjet. Touha po něčem, co jsem chtěla většinu svého života, byla silná natolik, že jsem pracovní poměr ukončila a začal se mi plnit sen. S přítelem jsem se přestěhovala do Ameriky, poznala jinou kulturu, spooooustu skvělých lidí, jiný způsob života a zase se zamilovala – do Kalifornie.