Jizerské hory, Přehrady Jizerských hor

Kolem Bedřichovské přehrady, aneb poslední výlet v roce 2020

Přišel listopad 2020 a přede mnou stál druhý sólo výlet od narození syna. Kamarádka z Liberce mi opět poskytla azyl ve svém bytě a já si tak mohla jet odpočinout do Jizerských hor. Cíl byl více než jasný – po minulém nezdaru, kdy mi okolnosti nedovolily obejít Bedřichovskou přehradu, to tentokrát určitě vyjde!

Přehrada Černá Nisa

Ráno se z Liberce vydávám do obce Bedřichov. Jak nastoupávám výškové metry, teplota klesá. Když parkuji Na Maliníku, ochladí se až k bodu mrazu. Po celou dobu výletu zůstane teplota stejná a bude se pohybovat kolem nuly. Vyrážím do lesa na naučnou stezku Černá Nisa. Ačkoliv je vodní dílo známé jako přehrada Bedřichov, někdy se mu také říká Černá Nisa, protože leží na stejnojmenném potoce.

Hráz přehrady

Nejdříve jdu po vrstevnici, ale po zhruba 2,5 kilometrech se od stezky odpojím na Povalovou cestu, která se zpočátku svažuje dolů a potom stoupá do kopce. Po chvíli navážu na Poutní stezku. Ta mě přes Stammelův kříž dovede až k hrázi přehrady. Vzhledem k probíhající rekonstruci bohužel není možné se po hrázi projit a tak se po krátké pauze vracím a na rozcestníku uhýbám doprava na Elektrárenskou cestu. Jedná se o asfaltku a je vhodná i pro cyklisty. Po pár metrech narazím na rozcestník U Závor, ten následující se pak jmenuje Závory (i když tu ve skutečnosti žádné nejsou). Dávám se opět doprava.

Okolo přehrady vede turistická stezka

Navážu na naučnou stezku Černá Nisa. Naskýtají se mi krásné pohledy na vodní hladinu i okolní stromy pod první vrstvičkou sněhu. Postupně potkávám čím dál víc turistů, což mi napoví, že za chvíli se ocitnu opět u hráze. Ta byla vystavěna na počátku 20. století stejně jako ostatní jizerskohorské přehrady se zděnou obloukovou hrází. Zpátky už jdu většinou po naučné stezce Lesy Jizerských hor. Od ní se ovšem před koncem odpojím, abych nemusela jít zbylý úsek po silnici, ale po souběžně vedoucí lesní cestě. Celý okruh má kolem 11 kilometrů (mapa). Na nějakou dobu je toto poslední článek z našich luhů a hájů. Příště už se podíváme do dlouho očekáváné Ameriky, na jiný kontinet a za zcela jinou kulturou!

Bedřichovská přehrada se svými typickými věžičkami
Život po Americe

Cesta kolem Světa, aneb krajinou Třeboňska a Jindřichohradecka

V listopadu 2019 jsme se vydali na cestu kolem Světa. Ne, nepodařilo se nám obkroužit celý svět. Ale obešli jsme rybník Svět! Od narození syna jsou fotky krajiny až druhořadé, nejčastěji fotíme toho našeho broučka. Jsem tedy moc ráda, že jsem našla i pár obrázků, na kterých je nádherná krajina Třeboňska. Místo pro nocleh a odpočinek jsme nalezli v krásném apartmánu uprostřed přírody, poblíž rybníka Svět, u lesa. Majitelé jsou moc milí a ochotní a apartmány leží nedaleko Třeboně. Vzpomínám na to moc ráda, i když tehdy byla velká zima.

Schwarzenberská hrobka

Určitě doporučuji absolvovat okruh po naučné stezce Cesta kolem Světa. My vyrážíme od apartmánů situovaných v oblasti zvané Odměny. Jdeme po polňačce mezi Cirkvičným rybníkem a rybníkem Svět. Zanedlouho odbočujeme doleva a přibližujeme se tak více k břehu. Cestička je o dost užší, ale i s kočárkem stále v pohodě projedeme. Kousek dál už je to asfaltka, která slouží místním rekreantům během letních slunečných dnů, nachází se zde totiž pláž. Míjíme kostel sv. Jiljí a přes park se dostáváme až ke Schwarzenberské hrobce. Stavba ve stylu novogotiky vznikla v letech 1874-1877. Před zbudováním hrobky byly schwarzenberkové pohřbíváni v nedalekém kostele sv. Jiljí, z kapacitních i hygienických důvodů však vnikla tato pozoruhodná stavba ležící v parku při rybníku.

Rybník Svět

Po opuštění parku se napojujeme na hráz, pod níž se na sádkách chovají ryby. Současně s naučnou stezkou tudy vede i stezka cyklistická. U Přístaviště Třeboň ale naše Cesta kolem Světa prozatím končí – my se zde odpojujeme, abychom se podívali také do města a k zámku. Projdeme kolem pivovaru Bohemia Regent, přes Novohradskou a Svinenskou bránu.

Ostrůvek na rybníku Svět

Dostáváme se až na Masarykovo náměstí, kde se ptáme v místním íčku, kam na jídlo. Výhodou by byl dětský koutek. Ačkoliv je obsluha velmi ochotná a doporučí nám několik míst, žádné z nich není baby friendly. Ještě se zastavíme u zámku, který si prohlédneme. Zámecký park je bohužel v době naší návštěvy nepřístupný, protože zde zrovna probíhá rozsáhlá rekonstrukce.

Přístaviště

My necháváme historické centrum za sebou a přes Palackého náměstí pokračujeme až na Táboritskou ulici – na jejím konci totiž leží Pizza restaurant Oregano, který jsme si vyhlédli na internetu. Už se těšíme do tepla, přeci jenom jsme po procházce dost vymrzlí. Obsluha restaurace nám ochotně půjčuje dětskou židličku. I když tu nemají vyloženě dětský koutek, najdeme poblíž našeho stolu takové malé zákoutí – se stolečkem, židličkami a taky pár hraček. Dobře zde vaří a nám se po příjemně strávené chvíli v teplíčku ani nechce ven do zimy. Čeká nás ovšem Cesta kolem Světa, a tak vyrážíme. Až k Palackému náměstí se vracíme stejně, jako jsme sem přišli. Potom uhneme na Budovcovu ulici a pak doprava na Přemyslovu ulici. Projdeme kolem Penzionu U Vejvodů, abychom se napojili zpátky na naučnou stezku. Míříme do parku pod lázeňským areálem Aurora. Cesta vede až do lesa, kolem rybníka Dolní Zlatník, Spolského mlýna a opět přes les. Konečně se krátce před setměním ocitáme před budovou našich mílých hostitelů. Cesta to byla dlouhá a náročná – však to taky byla Cesta kolem Světa!

Třeboňský zámek

O necelý rok později se vracíme do krásné oblasti třeboňských rybníků. V tomto článku se totiž střetávají 2 různá období – listopad 2019 a září 2020. A právě našemu výletu po místní přírodě a památkách na konci léta 2020 jsou věnované následující řádky.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí Míru v Jindřichově Hradci

Tentokrát máme ubytování nedaleko Jindříchova Hradce, v penzionu zvaném Veverčí Dvůr. Celý areál je přizpůsoben dětem, venkovní prostory disponují hřištěm a uvnitř najdete několik dětských herniček. První den trávíme v Jindřichově Hradci – vše důležité se nachází v centru, kousek od sebe. Parkujeme na parkovišti u Balbínova náměstí a odtud si to zamíříme ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. U tohoto kostela najdeme vyznačený 15. poledník, jednu z turistických zajímavostí města. Projdeme přes náměstí Míru, kolem Sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice a přes malebnou Panskou uličku až na Masarykovo náměstí. Jelikož panuje krásné slunečné počasí, osvěžíme se ve vodotrysku při Husových sadech. Nejvíce se to líbí našemu synovi, ale nakonec se tu vyblbneme všichni.

Malý Vajgar

Cestou zpátky ochutnáme zákusky v místní cukrárně a kolem rybníka Malý Vajgar se dostáváme do areálu zámku. Jedná se o třetí největší památkový komplex u nás. Kromě zámku doporučuji navštívit nádraží a projet se vlakem po Jindřichohradecké úzkokolejce. Jedná se o technickou památku a občas zde jezdí i parní vlaky.

Zoopark Na Hrádečku

Další den jedeme za zvířátky do Zooparku Na Hrádečku. Nejvíce se zabavíme hned na začátku – při vstupu do zoo dostaneme pytlíček s krmením pro kozy – seběhnou se k nám skoro všechny z výběhu. V areálu je ale mnoho dalších zvířat, jako třeba mývalové, pštrosi, lemuři či papoušci. Zoo má ideální velikost a i s malým dítětem jí zvládnete projít poměrně rychle.

Rožmberk

V plánu máme taky jeden cyklovýlet. Rybníkářská oblast k tomu přímo vybízí! CHKO Třeboňsko disponuje nejenom rybníky, ale i velkým množstvím lesů protkaných cyklostezkami. Okruh začíná v obci Roseč, kde máme ubytování. Prvním cílem je rybník Rožmberk. Stezka vede přímo po jeho hrázi a je lemovaná vzrostlými duby. Opouštíme náš největší rybník a zamíříme si to do Třeboně na oběd. Po úspěchu v předchozím roce volíme Pizza restaurant Oregano. Kromě výborného oběda si dáme i domácí limonádu – ta je v horkém počasí příjemně osvěžující. Odtud jedeme přes obec Lužnici k soustavě rybníků s názvy jako Láska, Dobrá Vůle, Víra a Naděje. Celý výlet hodnotíme velmi kladně – pokud jsme zrovna nejeli po cyklostezce, vybírali jsme méně frekventované silničky (mapa). Projížďka po místních přírodních krásách se nám moc líbila!

Lužnická cyklostezka podél Rožmberka vede dubovou alejí
CHKO Třeboňsko

Život po Americe

Lázeňským trojúhelníkem a přes Slavkovský les až k rašeliništím

Na konci července 2019 nás čekal pobyt ve vesničce Ostroh nedaleko Františkových lázní, na samém okraji západních Čech. Moc jsme se těšili, že po dlouhé době změníme prostředí a někam se podíváme. V Ostrohu se kromě penzionu a hotelu Seeberg nachází i stejnojmenný hrad, kolem kterého vede naučná stezka Okolí hradu Seeberg. Hned první den vpodvečer jsme se i s kočárkem na tento okruh vydali.

Hrad Seeberg

Další den míříme do Mariánských lázní. Tohle město miluju! Je úžásné, krásné, obklopené přírodou a vždycky, když tam jsem, tak říkám, že bych tam jednou chtěla bydlet. Asi je to i tím, že tohle malebné městečko s jedinečnou atmosférou spočívá v údolí obklopeným Slavkovským lesem. V centru se rozprostírá nádherně upravený park, kolem něhož najdete lázeňské budovy, hotely, kolonádu a několik kostelíků.

Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene

Město není nijak velké a tak lze auto nechat na parkovišti u obchodní zóny Nová Chebská a pěšky dojít po Hlavní třídě až do centra. Na sady Václava Skalníka navazuje Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Stavba leží pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Určitě vás zaujme architektonický styl kostela – novobyzantský sloh se u nás moc často nevidí. Odtud už je to kousek ke Kolonádě Maxima Gorkého se známou Zpívající fontánou.

Zpívající fontána

Pár let nazpátek jsme měli možnost vidět hrající fontánu v noci. Byl to krásný zážitek. Fontána hraje i ve dne, ale po setmění (za doprovodu světelných efektů) to má přeci jenom daleko větší kouzlo. Během našeho tehdejšího pobytu jsme toho stihli projet o něco víc než v roce 2019 a já tu některá navštívená místa zmíním.

Miniatura kostela Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Na kopci nad Mariánkami leží park Boheminium. Dostanete se tam autem, ale vetší zábava bude cesta lanovkou. Park je lákadlem nejen pro pro děti, ale i pro dospělé. Změnšeniny významných staveb české krajiny jsou detailně zpracované a mají jich tu přes sedmdesát.

V parku Boheminium najdeme i Karlovu Korunu…
… nebo třeba hrad Karlštejn

Kousek od Mariánských lázní můžete navštívit Lázně Kynžvart se stejnojmenným zámkem. Původně barokní stavba byla přestavěna do dnešní klasicistní podoby. Za zámkem se nachází rozsáhlý anglický park a golfová hřiště.

Zámek Kynžvart

Becherovka, Mattoni, Grandhotel Pupp nebo mezinárodní filmový festival, to jsou Karlovy Vary. Lázeňským městem založeným Karlem IV. protéká řeka Ohře, do níž se při vstupu do centra vlévá říčka Teplá. Jedná se o největší město lázeňského trojúhelníku a zároveň je městem krajským. Ty nejzajímavější turistické atrakce jsou ovšem soustředěny pouze v jednom místě, právě v okolí říčky Teplé. Srdcem Varů a nejteplejším pramenem u nás je Vřídlo na Vřídelní kolonádě. Hlavní atraktivity stihnete projít i za jeden den. Pokud si však na Karlovy Vary vyhradíte více času, určitě nebudete litovat. Kromě vřídel a pramenů totiž stojí za vidění i několik vyhlídek nad městem, znát můžete třeba vyhlídku Jelení skok se sochou kamzíka.

Tržní kolonáda

Západočeský lázeňský trojúhelník byl již v minulosti místem návštěv významných osobností jako Goetheho, císaře Františeka Josefa či britského krále Eduarda sedmého. Jezdili sem načerpat blahodárné účinky pramenů a celkově za lázeňským životem. Františkovy lázně jsou třetím městem magického trojúhelníku a oproti dvěma předchozím mají zcela jiný charakter. Všechny budovy v centru jsou dekorované do žluté a bílé barvy a dohromady působí jednotným a čistým dojmem. Upravené ulice zdobí květiny a další zeleň. Celý prostor obklopený parky a sady disponuje několika prameny, kolonádami a sochami. Nejznámější z nich pak najdete v parčíku naproti Společenskému domu – jedná se o sochu malého Františka. Říká se, že každá žena, která se sochy dotkne, otěhotní. Přeci jenom se zde léčí mimo jiné gynekologická onemocnění včetně neplodnosti. František je zároveň symbolem celého lázeňského městečka.

Společenský dům ve Františkových lázních

Není náhodou, že se na jednom územním celku nachází hned několik termálních a minerálních pramenů. Voda zde vyvěrá z hlubin zěmě a pod povrchem to bublá. Oblast je protkaná rašeliništi a slatiništi. Příkladem může být přírodní rezervace SOOS. Přes rezervaci prochází naučná stezka a po cestě můžete spatřit prameny a mofety, tedy bahenní sopky. Část stezky vede po dřevěných chodníčcích, většinou mezi močály. Rezervaci se přezdívá „český Yellowstone“ nebo „malý Island“. SOOS leží pouze pár kilometrů od Františkových lázní a určitě doporučuji sem zajet!

Naučná stezka Kladskými rašeliništi

K procházce může posloužit i naučná stezka Kladská. Trasa vede kolem rybníků a Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, v samotném srdci Slavkovského lesa. Čas strávený v tomto zajímavém kousku přírody s rozmanitou faunou i flórou nabízí příjemný zážitek. Mezi další památky v okolí patří hrad Loket, hrad a zámek v Bečově nad Teplou, historické centrum Chebu či rozhledna Krásno – a o nich zase jindy 🙂

Život po Americe

Jablonecko a Český ráj a jak se nám narodilo miminko

Tento článek bude možná trochu sentimentální. Dozvíte se v něm, jak se nám konečně podařilo najít domeček a jak jsme na svět přívítali našeho chlapečka. Koupě domku proběhla na podzim 2018 a pár týdnů na to se nám narodil syn. Z Liberce jsme se ovšem stěhovali až později, na začátku roku 2019.

V jednom z předchozích článků jsem se rozepsala o naší honbě za domem. Hledání bylo dlouhé a usilovné. V říjnu 2017 jsme podepsali smlouvu o hypotečním úvěru a měli rok na to, abychom si našli tu naší vysněnou nemovitost. No jo, uteklo to jako voda a najednou tu bylo září 2018. Během roku jsme obcházeli nemovitosti nedaleko Jablonce, Českého Dubu, později jsme opustili severní Čechy, přiblížili se více domovině a naše hledání se stočilo k Novému Bydžovu, Pardubicím a Hradci Králové. Po každé prohlídce přišlo pečlivé zvážení všech pro a proti, a stále tu nebylo nic, co by nás dokonale přesvědčilo.

Až na začátku září nás zaujal rodinný dům na okraji Třebechovic pod Orebem. Sice se tam objevilo pár drobností, ale lehce opravitelných, jinak ihned k nastěhování. Rozhodli jsme se, že do toho půjdeme. Bohužel se ale opakovala situace z podzimu 2017, kdy jsme nebyli jediní zájemci o nemovitost a ti druzí nás bohužel přeplatili. Času moc nezbývalo a my tedy hledání zintenzivnili. Poslední možnost se naskytla na začátku října – z Liberce jsme se vydali k Hradci Králové na tři domluvené prohlídky. Z těchto tří nemovitostí padla volba na menší rodinný domek asi 7 kilometrů od Hradce. Stihli jsme to! Ne za pět minut 12, ale za minutu 12! Ačkoliv tak trochu pod tlakem, že už něco musíme koupit, tak věřím, že to bylo správné rozhodnutí – s naší nerozhodností bychom jinak hledali dodnes.

Následoval návrat do Liberce. Stěhování do domku bylo možné až v únoru 2019. Na nás však čekala další velká událost – narození syna. Na svět přišel v prosinci 2018 v jablonecké porodnici (proto je tento článek věnován okolí Jablonce nad Nisou) a dostal jméno Kryštof. Byla to láska na první pohled. Když poprvé dostanete to malé bezbranné miminko do náručí… Nikdy předtím bych si nedokázala představit, co to je za pocit. Okamžitě jsem se zamilovala. Prožívám s ním každý jeho úspěch i každé jeho trápení. Mám radost, když se směje, jsem pyšná na jeho první krůčky, první slova… Ano, někdy mě štve. Hodně, hodně moc. Ale večer, když vidím, jak sladce spinká, položí si svou ručičku na mou a já zjistím, o kolik ta ručička zase povyrostla… Řeknu si, jak je to stvoření úžasné a že tu pro něj vždycky budu. Je to láska na celý život.

Frýdštejn

A těď konečně zpátky k cestování. Pojďme se společně vydat za několika památkami nedaleko Jablonce nad Nisou. Frýdštejn se vypíná na strmých skalách a jeho dominantou je válcovitá věž, která slouží zároveň jako rozhledna. Určitě doporučuji vyšlápnout si schody na rozhlednu, výhled do šírokého okolí stojí za to. Za dobré viditelnosti můžete spatřit i Trosky. Pod hradem leží několik skalních věží. Pokud byste si chtěli udělat větší procházku, můžete se odsud vydat na nedalekou zříceninu skalního hradu Vranov, která je součástí CHKO Český ráj.

Zřícenina skalního hradu Vranov

K Vranovu se od Frýdštejna dostanete pěšky po Zlaté stezce Českého ráje nebo můžete přejet autem do obce Malá Skála, kde je velké parkoviště. Hrad leží na skalním masivu, vysoko nad přilehlými obcemi. U hradu byly vybudovány pomníky, nápisy a náhrobky, které připomínají různé historické události a umělce a na základě toho se místu začalo říkat Pantheon. Proto je to tu dnes známé jako Vranov-Pantheon.

Pohled na obec Vranové a řeku Jizeru

Nějakých 15 kilometrů od Malé Skály se nachází zámek Sychrov. Tento kouzelný skvost ve stylu novogotiky je často k vidění v pohádkách. Za stavbou se rozprostírá rozsáhlý zámecký park a na jeho druhém konci leží Oranžérie, což je budova dříve sloužící jako letohrádek, nyní jako kavárna. V celém areálu najdete hned několik fontán a přímo před zámkem pak velkou kašnu. Ta má pro mě zvláštní symboliku – dvakrát jsem do kašny vhodila minci a vduchu si něco přála – v roce 2013, abych úspešně ukončila studium na vysoké škole a v roce 2018, aby se mi narodilo zdravé miminko. Obě přání se mi splnila 🙂

Sychrov
Oranžerie na Sychrově

Anglie, Život po Americe

Za tajemnými místy, ztracenými zahradami a králem Artušem

Někde jsem tohle místo viděla, ale vůbec jsem nevěděla, jak se jmenuje, ani kde se nachází. Jenom si pamatuju, že to bylo v Cornwallu. A my jsme v Cornwallu! Takže ho za každou cenu musíme najít! Po prohledávání internetu se nám podařilo zjistit, že neleží daleko. Podle toho jsme plánovali i program na tento den (16.6.2018).

Wheal Coates

Ráno se zdálo poněkud upršené. Wheal Coates je soubor několika staveb situovaných u pobřeží. V dnešní době se jedná spíše o ruiny, ale v minulosti zde byl cínový důl. Stavby jsou zapsané na seznamu UNESCO.

Socha Mud Maid v zahradách Lost Gardens of Heligan

Další zastávka, vzdálená zhruba 40 kilometrů od té předchozí, nás zavedla do areálu zvaného Lost Gardens of Heligan, v překladu Ztracené zahrady Heliganu. No nezní to tajemně? O tomto místě jsme nevěděli a původně ani nebylo v našem harmonogramu. Pověděla nám o něm jedna milá paní, u které jsme byli ubytovaní pár dní nazpátek. Původ zahrad sahá až do 18. století, ale během první světové války padly v zapomnění. Bývalou slávu jim vrátila až jejich obnova v roce 1990. Kromě jezírek, upravených květinových zahrad a zajímavých soch zakomponovaných do krajiny, zde najdete i prales, několik skleníků a odehrávají se tu i různé akce. Třeba v době naší návštěvy tu probíhala soutěž psích dovedností.

Historický traktor v prostorách zahrad

Po příjemně stráveném čase v zahradách se přesouváme na rozsáhlé sídlo Lanhydrock. Abychom se k budovám mohli jenom přiblížit, musíme zaplatit docela mastný vstupný. To sice zahrnuje i vstup do interiéru, ale obešli bychom se bez něj. Nakonec jsme si tedy prošli nejenom přilehlý park, ale podívali jsme se i dovnitř a dozvěděli se něco málo z historie. Lanhydrock vznikl již v 17. století, ovšem většina z budov byla o 2 století později přestavěna. Nedávno tedy oslavil 400 let své existence.

St Hydroc´s Curch v Lanhydrocku

Ještě tentýž den zvládneme zajet k ruinám hradu Tintagel. Tato lokalita je spojená s legendami o králi Artušovi a leží na strmých útesech nad mořem. Jednou ze zajímavostí je i Merlinova jeskyně pod hradem. Příliš se zde nezdržíme, protože jsme po nabitém programu docela unavení a tak se těšíme, až zaplujeme do postele u našeho dalšího hostitele ve městě Launceston.

Divoké vlny u hradu Tintagel
Jednotlivé části hradu spojují schodiště a lávky

Ráno (17.6.2018) nám trvá přesun na východ, do města Glastonbury, zhruba 2 hodiny. Rázem jsme tak v jiné části země, konkrétně v hrabství Somerset. Dominantou celého zdejšího okolí je Glastonbury Tor. Jedná se o kopec, na jehož vrcholu stojí osamělá věž. Kopec je oplýván mystickými pověstmi – kromě krále Artuše sem údajně zavítal i Ježíš jako chlapec. Přímo v Glastonbury se nachází slavné Glastonburské opatství, jedno z nejvýznamnějších poutních míst Anglie.

Glastonbury Tor

Z Glastonbury ujedeme pár kilometrů do města Wells, abychom navštívili proslulou Wellskou katedrálu. Jde o impozantní gotickou stavbu v centru města. Od parkoviště nás k ní vedou malebné uličky a projdeme se také kolem další nádherné stavby ve stylu gotiky – biskupského paláce Bishop´s Palace. Areál je obehnán vodním příkopem.

Katedrála ve Wellsu z 12. století

Nedaleko od Wellsu leží lázeňské město Bath. Svůj význam získalo díky horkým pramenům, které jsou nejteplejší ve Velké Británii. I když to tu má co nabídnout, strávili jsme zde jen chvíli, protože už jsme byli unavení a trochu nás odradilo i velké množství turistů. Přesun na ubytování trvá přes hodinu.

Bath

Anglie se s námi loučí ve velkém stylu a to jednou ze svých nejznámnějších památek, Stonehenge. Zajet se podívat právě sem, jsme se rozhodli až ke konci naší cesty po Británii. I když je cena za vstupné hodně vysoká, stálo to za to. Komplex menhirů vznikl již kolem roku 3 100 před našim letopočtem. Až k nim se přiblížit nelze, ale podél vede chodníček a kameny si tak můžete prohlednout kolem dokola. Význam a původ Stonehenge i způsob, jakým byly kameny vztyčeny, zůstávají záhadou. Taky proto to tu působí velmi magicky a tajemně.

Stonehenge

Před sebou máme už jenom cestu do Charthamu, kde jsme byli ubytovaní i první den. Následující den (19.6.2018) se nalodíme na trajekt a vrácíme z královského ostrovního státu zpět na pevninu. Pokud byste se do tohoto krásného, tajemného a na přírodní úkazy bohatého kouta světa chtěli vypravit, doporučuji mrknout i na webovky National Trust, což je největší evropská instituce zabývající se ochranou památek a přírody – udržují lesy, pobřeží i budovy. Celá cesta byla plánována průběžně. I když jsme měli dopředu vytipováno několik míst, která jsme chtěli vidět, další se postupně přídávala a podle toho jsme si rezervovali i ubytování – vždy pouhý den dopředu. Pokud jsme tedy dorazili na pokoj, tam jsme si řekli, co bude na programu další den a podle toho vybrali, kde budeme spát zítra. Anglie nás okouzila! A i když jsme toho stihli poměrně hodně, určitě je toho ještě spoustu, co bychom rádi viděli!

Anglie, Život po Americe

Jak jsme projeli 5 hrabství

V Anglii trávíme druhý den (třetí den na cestě), a po návštěvě hradu Herstmouceux a útesů Seven Sisters v hrabství East Sussex, se ještě stihneme zastavit ve městě Brighton, respektive souměstí Brighton and Hove. Jedná se o jedno z nejznámějších letovisek v Anglii. Auto necháváme při ulici Marine Parade a po pláži pokračujeme směrem k molu Brighton Palace Pier. Procházka po molu, které je obsypané restauracemi, bary a zábavními podniky, nám připomíná doby, kdy jsme žili v USA. Tam jsme podobná mola navštívili hned několikrát. Naskýtá se nám krásný pohled na moře i na město.

Brighton and Hove

Od mola míříme do města, kolem parků Old Steine Gardens, Victoria Gardens až k Valley Gardens. Zastavujeme se u budovy Royal Pavilion, bývalé královské rezidence. Trochu nás architektonický styl paláce překvapí, tady bychom ho nečekali – je totiž postaven v asijském, konkrétně indo-saracénském stylu. I přesto sem, obklopen zelení, tak nějak patří. Přeci jenom jeho stavba započala už na konci 18. století. Naší prohlídku Brightonu zakončujeme právě tady. Cesta na ubytování, které leží v hrabství West Sussex, nám trvá zhruba hodinu.

Royal Pavilion

Následující den (12.6.2018) máme jasný cíl – přírodní úkaz Durdle Door. Z místa ubytování se vydáváme podél pobřeží dále na západ a míjíme města jako Portsmouth či Southampton. Hrabstvím Hampshire tedy jenom projíždíme a pokračujeme do Dorsetu. Po dvou hodinách parkujeme a pěšky se dáme po stezce vedoucí prudce dolů. Zanedlouho se před námi otevře pohled na vápencovou bránu zvanou Durdle Door. Toto místo považuji za jedno z nejkrásnějších, které jsme měli možnost na naší cestě po Anglii vidět (však je taky zapsané jako přírodní památka na seznamu UNESCO). Předčil ho snad jenom Národní park Dartmoor, jehož obrázky najdete o něco níž.

Durdle Door

Nedaleko oblouku leží ještě jedna přírodní zajímavost – Lulworth Cove. Od oblouku Durdle Door můžete vyrazit po vlastních podél pobřeží po stezce SW Coast Path, další možností je přejet autem. Lulworth Cove je malebná zátoka ve tvaru podkovy. Celé pobřeží v tomto místě omývá nádherně modrá voda.

Lulworth Cove

Opouštíme hrabství Dorset a ocitáme se v Devonu. Z přírody jsme se přesunuli zase do ruchu velkoměsta, do Exeteru. Projdeme si historické centrum, kolem hradu Exeter Castle a krátce se zdržíme u gotické katedrály. Potom už frčíme na ubytování do obce Bishopsteignton.

Exeterská katedrála

Ráno (13.6.2018) vyrážíme směr Národní park Dartmoor. Popravdě jsem nevěděla, co nás tam přesně čeká, ale vyrazilo mi to dech – divocí koně, volně pasoucí se krávy, ovce. Byla to nádhera.

Součástí národního parku je i známý most Postbridge. Jedinečný je svým stářím – první písemná zmínka pochází ze 14. století, ale má se za to, že most je o století starší. Nedaleko od něj se nachází navštěvní centrum National Park Visitor Centre, kde si můžete zakoupit i nějaký ten suvenýr.

Postbridge

V městečku Torquay zakončujeme náš 4. den v Anglii, 5. den na cestě. Torquay je přímořské město, součást územního celku Torbay a Anglické riviéry. Známé je i jako rodiště spisovatelky Agathy Christie. Hlavní ulice Union Street nás provede centrem lemovaným obchůdky a kavárnami. Následuje Fleet Street a na jejím konci se ocitáme přímo u přístavu. Když ho obcházíme, objeví se před námi velké ruské kolo The Big Wheel, umístěné při parku Princess Gardens. Ve městě strávíme ještě nějakou chvíli, a pak už se vracíme k autu a vyrážíme k městu Totnes, kde je pro nás připravený nocleh.

Torquay

Jizerské hory

Liberec

Liberec je mé oblíbené město. Přirostlo mi k srdci již během studia na vysoké škole a velmi ráda se tam vracím. V tomto článku vás chci seznámit s místy, která stojí za návštěvu.

Liberecká přehrada na Harcovském potoce

Pokud se chystáte do Liberce poprvé, jistě oceníte pár tipů, co při vaší návštěvě rozhodně nevynechat. Za jedno z nejhezčích míst považuji Libereckou nebo také Harcovskou přehradu. Je v docházkové vzdálenosti od náměstí Dr. E. Beneše, kde stojí historická radnice. Můžete si tak udělat procházku z náměstí k přehradě, podél které vede pěkná pěšina.

Liberecká radnice – budova byla inspirována radnicí ve Vídni.

Liberecká radnice je nádherná stavba a jedna z dominant města. Radnici si můžete prohlédnout s průvodcem, je ale třeba se dopředu objednat, blizší informace nalezte na turistickém webu Liberce – doporučuji okruh s prohlídkou radniční věže, je odamtud krásný výhled. Hned za radnicí se nachází Divadlo F. X. Šaldy. Pokud chcete vyrazit za kulturou, je Šaldovo divadlo jednou z možností.

Divadlo F. X. Šaldy

Nejznámějším symbolem celého Libereckého kraje je dozajista Ještěd. Tyčí se majestátně nad Libercem a za dobré viditelnosti ho spatříte i z dalekého okolí, například z hradu Trosky. Slouží jako televizní vysílač, hotel, restaurace a vyhlídka. Na Ještěd se lze dostat několika způsoby – pěšky, autem nebo kabinkovou lanovkou, která má dolní stanici v Liberci – Horním Hanychově. Nedaleko odsud se náchází parkoviště, kde můžete nechat své auto. Vrchol Ještědu leží ve výšce 1012 metrů nad mořem a za dobrého počasí z něj můžete vidět i Sněžku. Známý vysílač ve tvaru hyperboloidu byl podle návrhu architekta Karla Hubáčka zbudován v letech 1966-1973.

Ještěd

Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také Liberecká výšina. Procházkou přes les se dostanete k rozhledně, která se tyčí ve výšce 546 metrů nad mořem. Budova slouží také jako hotel a restaurace.

Liberecká výšina

Kopec, ze kterého je nádherný výhled, se nachází v městské části Ruprechtice. Je z něj vidět sídliště Ruprechtice, liberecká „hokejka“ (nejdelší panelák v Liberci) a Ještědský hřeben s vysílačem. Na kopci stojí kostel Panny Marie u Obrázku a od zastávky Blanická, kam jezdí autobus č. 18 (a kde můžete zaparkovat své auto) se k němu dostanete po křížové cestě lemované kaštanovou alejí.

Kostel Panny Marie U Obrázku v Ruprechticích

Mapa

Centrum Liberce a Starý Harcov
Liberec – Ještěd a Kostel Panny Marie U Obrázku v Ruprechticích