Cesta je cíl

Začátkem července 2023 vyrážíme poznat Jeseníky – hory, o nichž se říká, že mají nejčistší vzduch u nás. Počasí nám přeje, na celou dobu našeho čtyřdenního pobytu totiž hlásí letní teploty. Přijíždíme na okraj obce Lipová-Lázně, abychom se tu naobědvali. Později se sem vrátíme, protože tu máme zarezervované ubytování (konkrétně v části Horní Lipová). První den však chceme poznat vedlejší město Jeseník a především Priessnitzovy lázně vybudované na kopci nad městem, na úbočí Studničního vrchu.

Priessnitzovy lázně

Lidé do těchto lázní jezdí s různými neduhy – léčí se zde převážně choroby dýchacího ústrojí, potíže krevního oběhu, pohybové ústrojí nebo třeba duševní problémy. Poloha lázní a s tím související příhodné klimatické podmínky léčbě pomáhají, neboť aktivní pobyt na čerstvém vzduchu je její součástí. K osvěžení láká místní Balneopark s mnoha vodními prvky jako je vodní stezka, kde si můžete dopřát koupel nohou, posedět na Priessnitzově lavičce nebo dokonce vyzkoušet přírodní sprchu! Do sprchy tedy nevlezeme, voda je tu opravdu ledová, prostě horská. A ten vzduch!

Občerstvit se můžete z některého ze zdejších pramenů a u toho posedět na lavičce a kochat se výhledem na okolní kopce. Skutečně platí, že si zde osvěžíte nejenom tělo, ale i ducha 🙂 V okolí najdete i několik dětských hřišť, takže děti se tu zaručeně vyřádí. Návštěvu lázní zakončujeme na Ripperově promenádě a pak už míříme dolů do města na zmrzlinu.

Lesní bar u Lipové

Druhý den ráno nasedají děti do kočárků a my vyrážíme vstříc stoupání do kopce k Lesnímu baru, který máme od ubytování co by kamenem dohodil (přesněji 3,2 kilometru, ale aspoň nemusíme nikam přejíždět autem). Jdeme z Horní Lipové po silnici směrem na západ, podcházíme viadukt a celou dobu se držíme cyklostezky číslo 6044. Mnoho lidí nepotkáme. Občas zastavujeme, protože náš vzácný náklad něco váží a tak se potřebujeme vydýchat. Klukům je hej, když se vezou. Pár metrů před cílem nařizujeme Kryštůfkovi, ať z kočárku vyleze a jde taky chvíli po svých. Nejdříve protestuje, ale pak mu nic jiného nezbyde a musí jít pěšky (asi 200 metrů).

Nějací lidé už jsou na místě, jeden stůl s lavičkami však zůstal prázdný, tak ho hned obsadíme a jdeme se podívat, co místní samoobslužný bar nabízí. Na výběr je hned několik druhů sušenek, můžete si uvařit kávu, na ohni opéct špekáčky, dát pivo (alko i nealko), limonádu nebo si zakoupit suvenýr v podobě plecháčku či magnetky. Princip samoobslužného baru spočívá v důvěře – vezmete si, na co máte chuť a penízky pak vhodíte do kasičky. Po krátkém občerstvení se vracíme zpátky a nestačíme se divit, kolik sem míří lidí. Hafo!

Jelikož další pevný program nemáme, necháme se inspirovat letáčkem s tipy na výlety z Lázeňského informačního centra Jeseník. Zaujme nás přírodní památka Vodopády stříbrného potoka v Rychlebských horách, sousedících s CHKO Jeseníky. Z ubytování v Lipové to máme do osady Nýznerov, kde parkujeme, asi 20 kilometrů. K Nýznerovskému vodopádu (jak se mu také říká) jdeme pouhé dva kilometry po zpevněné cestě, stoupání je velice mírné a jde se dobře.

Kluci se opět vezou a Vilémek celou cestu prospí. U vodopádu se osvěžíme, moc mě baví cachtat si nohy ve vodě 🙂 Během pobytu v Jeseníkách máme příležitostí více než dost, například v parku Živá voda ve Schrothových léčebných lázních v Lipové nebo pod vodopádem na Bílé Opavě v Karlově Studánce, kterou také stihneme navštívit.

Národní přírodní rezervace Rejvíz

Pěknou procházku malebnou přírodou nabízí národní přírodní rezervace Rejvíz, zhruba 12 kilometrů od Jeseníku. K hlavní atraktivitě rezervace, Velkému mechovému jezírku (na úvodním obrázku), vede naučná stezka. Doporučuji sem jet pouze s kočárkem s velkými koly. Kousek před oficiálním vstupem k jezírku začíná dřevěný chodníček. Vstup je zpoplatněn a vybrané peníze slouží kromě jiného na údržbu a opravy chodníčku. Malebné jezírko, obklopené rašeliništi, má hloubku 3 metry a disponuje rozlohou 1692 m².

Celý pobyt v Jeseníkách byl velice příjemným a osvěžujícím zážitkem a po čtyřech dnech se nám ani nechce domů. Když poslední den odjíždíme, míříme ještě k závěrečnému bodu celé dovolené – Dalimilově rozhledně.