Kromě návštěvy Rakouska nás v prosinci 2017 čekal výlet ještě do jedné sousední země – Německa. V Německu totiž už nějakej ten pátek žije moje ségra s přítelem, a nám se konečně podařilo se za nimi vypravit. Ochutnávky svařáku a punče tak pokračovaly! Cesta z Liberce trvala několik hodin a po překročení hranic jsme se těšili na neomezenou rychlost, kterou se německé dálnice chlubí. Nicméně se stále někde staví a rekonstruuje, tudíž je rychlost omezená a mnohdy docela výrazně snížená (nejenom oproti maximální rychlosti v ČR).
Ujeli jsme několik set kilometrů na východ a zakotvili nedaleko města Stuttgart, v obci Gemmrigheim. Ségra nám poskytla dočasný azyl a během pobytu u ní jsme ochutnali pár německých specialit a nevynechali ani vánoční trhy. Ve vzduchu byl cítit mráz, který ještě umocnil nadcházející vánoční období. Kromě výletů zbyl čas i na odpočinek.
První z navštívených památek, hrad Hohenzollern, byl úplně jako kdyby vypadl z příběhů o Harry Potterovi. A jak já ty příběhy miluju! Hrad se vypíná na vysokém kopci a je vidět z dalekého okolí. Auto jsme zaparkovali pod kopcem a dál pokračovali jedním z místních autobusů, jenž vás vyvezou téměř až k hradu. I když dole nebylo po sněhu skoro ani památky, vrch byl zasněžený. Na nádvoří voněl svařák a my jsme si užívali vánoční atmosféru. Večer nás ségra vytáhla ještě na procházku po Stuttgartu a na místní vánoční trhy. Prohlédli jsme si osvětlené noční město a po náročném dni se těšili do postele.
Další den jsme zavítali do klášterního města Maulbronn zařazeného na seznam památek UNESCO a potom také do města Ludwigsburg. Klášter v Maulbronnu je považován za nejzachovalejší středověký klášterní komplex severně od Alp. Také zde jsme měli možnost projít si vánoční trhy. Ve městě Ludwigsburg se nachází oproti Maulbronnu naprosto odlišná architektura, které dominuje barokní palácový komplex se stejnojmenným názvem, tedy Ludwigsburg. Procházka zámeckým parkem nás pěkně provětrala a nízké teploty nám zbarvily tváře dorůžova.
Na závěr naší návštěvy jsme nemohli vynechat ochutnávku typického německého schnitzelu. V restauraci s názvem Schnitzel-fabrik v obci Tamm nám obsluha na stůl přinesla řízek rozměru sloního ucha. Já jsem si objednala velikost S. Pokud byste chtěli M, je to dvojnásobek. Možná přeci jenom to S vypadá spíše jako ucho slůněte, ale emko musí být zaručeně jako od dospělého slona! Pobyt v Německu byl bohatý nejenom na kulturní, ale taky na gastronomické zážitky!
Cesta je cíl 