Ostrý
Pro dobytí dalších dvou vrcholů se vydávám na Šumavu, tentokrát i s parťákem – jede se mnou můj muž. Naše první dovolená bez dětí! Moc se těšíme. Ubytování máme v obci Pocinovice, na rozhraní Šumavy a Českého lesa. Už několik dní prší a předpověď nehlásí zlepšení ani na další den. Ráno se tedy probouzíme do uplakaného rána. Nedá se nic dělat. Držíme se plánu a vyrážíme do nedalekých Hamrů, kde necháváme auto.
Vycházíme v totálním chcaváku a devíti stupních. Po pár minutách mám v botách rybník. S tím se počítá. Ale že budu mít mokrý i kalhotky, to jsem nečekala. Musím si pořídit pláštěnku, takovou tu až ke kolenům. Celou dobu jdeme po modré, 6,3 kilometru tam a to samé zpátky. Kousek od vrcholu začíná i foukat a mně už je trochu zima. Za celou dobu nikoho nepotkáme. Kdo by taky v takovým lijáku lezl někam do 1293 metrů. Nahoře nic nevidíme, je mlha a sotva rozpoznáme německou hospodu, která stojí opodál.
Hora Ostrý leží na Česko-německých hranicích a můžete se k ní dostat několika způsoby – třeba z německého města Lam. Děláme rychlou fotku a spěcháme dolů. Do mě se dává zima a nemůžu se dočkat, až budeme u auta, kde máme suché oblečení. Občas popoběhneme, abysme tam byli co nejdříve. Když vidím naše plechové posunovátko, jsem neskutečně šťastná a nařizuji manželovi, ať pohne a rychle nastartuje a zatopí. Jsem zmrzlá na kost. Výstup na vrch Ostrý byl fakt ostrý. A to ne stoupáním, ale počasím. I přesto jsme si cestu užili, máme nové zážitky a hlavně jsme byli spolu!
Čerchov
Druhý den nás čeká Čerchov a o poznání lepší počasí. Neprší a je asi 13 stupňů. Na srpen sice nic moc, ale můžeme být rádi, že občas vysvitne sluníčko. Červená turistická značka nás z obce Capartice vede po mírně stoupající asfaltce. Takhle si vyšlapujeme asi 2,8 kilometru až na rozcestí Pod Čerchovem, odkud pokračujeme rovně a na dalším rozcestí uhýbáme doprava. Zpevněnou cestu necháváme za sebou a následujeme modrou značku. Zbytek trasy prudce stoupáme lesem, občas děláme přestávku, abychom se vydýchali. Brzy se ocitáme na 1042 metru vysokém Čerchově, jemuž dominují dvě stavby – vysílač a kamenná Kurzova věž, jež slouží jako rozhledna. Po návštěvě Čerchova opouštíme Český les a vracíme se zpátky za našimi dvěmi štěstíčky, po kterých už se nám přeci jenom trochu zastesklo 🙂
Velký Blaník
Pověstmi opředený Velký Blaník se mi podaří zdolat poslední sobotu v srpnu. Vyráží se mnou i kamarádka Jana, se kterou jsem po tomto výletu zamířila do Portugalska (články najdete na blogu). Cesta od nás až na parkoviště u obce Krasovice trvá zhruba hodinu a půl. Druhé parkoviště (ovšem placené) se nachází na opačnou stranu od Velkého Blaníku, u obce Louňovice pod Blaníkem. Auto opouštíme krátce po deváté hodině. Nejdříve klesáme, což nás trochu překvapuje, ale potom, co přejdeme potok Brodec, začínáme stoupat. Míjíme Holý vrch a Slepičí skálu.
Červená trasa a zároveň naučná stezka S rytířem na Blaník nás provází až na vrchol, kam přicházíme po necelé hodině cesty. Zaujme nás nádherná dřevěná rozhledna z roku 1941. U milé obsluhy si kupujeme vstupenky, abychom si mohly vyšlápnout 107 schodů vedoucích nahoru. Nebe se po ranní přeháňce protrhalo a nabízí se nám tak pěkné výhledy na okolní obce i o něco vzdálenější kopce.
Po krátké pauze pokračujeme (stále po červené) k druhému zmíněnému parkovišti a odtud na Malý Blaník. Když se otočíme, vidíme rozhlednu, na které jsme před chvílí stály. Zpátky k autu jdeme přes obec Lesáky a pak po zelené. Trochu se zapovídáme a kdyby si Jana nevšimla, že už jsme tudy dnes jednou šly, snad bych odbočku k parkovišti minula. Výlet jsme si obě moc užily a protože je Jana do chození podobný blázen jako já, už brzy se vydáme za dalším společným dobrodružstvím 🙂
Loučná
Poslední vrchol z výzvy se nachází až v Krušných horách, což je od nás docela štreka. Podaří se nám na jednu noc udat děti mojí mamce (slíbíme, že určitě budou hodné, ale sami tomu moc nevěříme) a s manželem vyjíždíme v sobotu 16. září 2023 hned po obědě po dálnici z Hradce na Prahu a potom pokračujeme po dálnici D8. Zastavujeme pod Řípem, kam si vyšlápneme. Do hodiny jsme zpátky u auta a další zastávku si děláme v na první pohled nenápadné vesnici Oparno. Podnikneme okruh kolem zříceniny hradu, Oparenského a Černodolského mlýnu a moc se nám tu líbí. Většinu času jdeme lesíkem a chvíli taky podél Milešovského potoka. Pak už ale frčíme do obce Rašov u Litvínova, kde máme na dnešní noc ubytování.
Ráno vyrážíme po osmé hodině z obce Dlouhá Louka, kam jsme se přesunuli autem. Nejdřív si to namíříme k rozhledně Vlčí hora. Krušné hory mám trochu v paměti jako oblast zničenou těžbou a chemickým průmyslem. Nabízí se nám výhled na Mosteckou pánev. I přes pohled na komíny v dálce a také třeba na jezero Most, jenž vzniklo zatopením lomu, můžeme říct, že se zde příroda úspěšně obnovuje. Krušné hory mají více tváří, a ta, kterou dnes poznáme, se mi hodně zalíbí.
Přesouváme se k hlavnímu bodu výletu, vrcholu Loučná. Vede nás k němu poměrně strmý kopec, ale opět se nám naskytne parádní výhled do krajiny. Nahoře se nachází skalní útvar, jemuž dominuje kovový kříž. Kousek se vracíme a pak jdeme dál po cyklostezce vedoucí k přehradě Fláje. Obklopují nás nádherné lesy a jde se krásně. Moc si užíváme, že jsme spolu sami. Když dorazíme k vodní nádrži, rozhodujeme se, zda jí obejít celou (přes hráz) či zda se jenom půjdeme projít k bývalému Flájskému kostelu. Volíme druhou variantu, abysme se tu moc nezdrželi. Nechceme nechat mamce děti na krku moc dlouho 🙂
Od Flájí už kráčíme po zpevněné cestě a pak navážeme na modrou turistickou stezku. Opět se ocitáme na rozcestníku Pod Vlčí horou. Odtud kopírujeme cestu, po níž jsme šli ráno. Na parkovišti ještě zkoušíme jídlo od Adventure Menu. Poprvé využijeme také samoohřev, kdy stačí sáček s jídlem hodit do většího sáčku (k tomu určenému), přiložit samoohřevnou kapsli a zalít vodou. Za 12 minut máme jídlo ohřáté a nemůžeme si ho vynachválit 🙂 Pochutnáme si tak na vepřovém s knedlíkem a zelím a těšíme se, až ochutnáme další jídlo od Adventure Menu.
Výzva Jdi do hor mě moc bavila – zavedla mě do míst, kam bych se normálně nepodívala. Poznala jsem tak další krásné kouty naší země ❤️ Odměnou za zdolání všech vrcholů mi nebyly pouze úžasné zážitky, ale také kovová medaile s vyobrazením navštívených míst 🙂
Cesta je cíl 
Napsat komentář